Podlahové topení se dnes zhotovuje i bez betonování. Dříve byl betonový potěr nezbytnou součástí každé stavby, topné hadice se po pokládce musely zalít do betonu, aby se po nich dalo chodit, a žádná jiná technologie nebyla k dispozici. To ovšem obnášelo jisté problémy, za prvé byla podlaha příliš těžká, což znamenalo omezení výstavby podlahového vytápění pouze do prostor s určitou nosností podlah (beton zatížil podlahu až několika tunami své váhy). A do podkroví s omezenou nosností podlah to bylo prakticky tabu. A za druhé v případě jakékoli havárie v podobě prasklých hadic se musela podlaha vybourat a jistě si umíte představit tu spoušť.
Betonování se stalo tím hlavním důvodem, proč od podlahového vytápění lidé upustili, i když si byli vědomi jeho zásadních předností, například se tímto způsobem mnohem lépe šíří teplo obytným prostorem na rozdíl od radiátorů. Topením v podlaze vyhříváte místnost rovnoměrně, máte prakticky stejnou teplotu u stropu i u země. A podlahové topení je také výzvou pro zlepšení nálady, stačí vyzout se z pantoflí a procházet se po keramické dlažbě nebo po koberci naboso a receptory na chodidlech zaznamenají velmi příjemné pocity, s nimiž se cítíte mnohem lépe, než kdybyste měli na nohou vlněné ponožky.
Bosonohá chůze po teplé podlaze je balzám pro pocuchané nervy, však to možná znáte z letního období, kdy se bosky promenádujete po pláži nebo po vyhřátém betonu od slunečních paprsků. Dnes se podlahové topení zhotovuje suchým systémem. Jsou k tomu zapotřebí systémové desky z vysokohustotního polystyrenu s drážkami pro topné hadice, vše se položí na podlahu nasucho a není k tomu zapotřebí žádný beton. Jakmile se topení zprovozní a připojí v nadomítkové skříni rozdělovače eshop.termtech.cz, položí se na systémové desky pochozí desky cemento-vláknité a na ně pak už jen podlahová krytina, nejčastěji plovoucí podlaha nebo koberce.